Spis pochází z r. 1632. Komenský jej psal pod dojmem dočasného obsazení Prahy a části Čech vojsky saského luteránského kurfiřta a návratu mnoha českých exulantů do vlasti. Svým spisem chtěl dát exulantům program obnovení evangelické církve v Čechách. Věděl o tom, že exulanti, značně ochablí ve své víře, se po návratu především starali, aby jim byl vrácen jejich bývalý majetek. To přivedlo Komenského k biblické obdobě návratu židovských zajatců z Babylonu do Jeruzalema kde tehdy vystoupil prorok Aggaeus a káral chamtivost knížat i lidu. Komenský ústy znovu ožilého Aggaea kárá náboženský úpadek českých protestantů, vybízí ke svornosti a jednotě, volá po obnově víry živé, která má zúčtovat se zotročováním poddaných i osobními neřestmi a projevit se láskou k bohu i lidu. - Po prvé byl spis vydán teprve r. 1893. Nynější vydání čtvrté, se opírá o vydání Součkovo z r. 1921.